Jaká je minimální mzda v ČR?

V České republice je nyní minimální mzda ve výši 9.900 Kč. Vývoj výše minimální mzdy si můžete prohlédnout v tabulce níže.

Období Výše minimální mzdy
v Kč za měsíc v Kč za hodinu
1991 únor 2 000 10,80
1992 leden 2 200 12,00
1996 leden 2 500 13,60
1998 leden 2 650 14,80
1999 leden 3 250 18,00
1999 červenec 3 600 20,00
2000 leden 4 000 22,30
2000 červenec 4 500 25,00
2001 leden 5 000 30,00
2002 leden 5 700 33,90
2003 leden 6 200 36,90
2004 leden 6 700 39,60
2005 leden 7 185 42,50
2006 leden 7 570 44,70
2006 červenec 7 955 48,10
2007 leden 8 000 48,10
2013 srpen 8 500 50,60
2015 leden 9 200 55,00
2016 leden 9 900 58,70

Zdroj: Přehled o vývoji částek minimální mzdy, MPSV.cz

Jak vypadá daňový systém v ČR z pohledu přímých a nepřímých daní?

Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých a obzvláště evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní.

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických osob má progresivní sazby, které jsou stanoveny ve čtyřech daňových pásmech v rozsahu 12 – 32 %. Daní jsou zatíženy příjmy zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Daň zaměstnanců je strhávána zaměstnavatelem, osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy a každoročně podávají daňové přiznání s  vyúčtováním daně z příjmu. Každý plátce daně si může od daně odečíst řadu slev na dani, jako například základní slevu či slevu na manželku. Dividendy a úrokové příjmy jsou zdaněny 15 % srážkovou daní.

Od roku 2005 bylo zavedeno společné zdanění manželů s dětmi a byly zavedeny slevy na dani podporující zejména nízko-příjmové domácnosti s dětmi.

Daň z příjmu právnických osob je stanovena ve výši 24 %. Od roku 2003 do roku 2006 došlo ke snížení daňové sazby o 7 procentních bodů. Investiční fondy a investiční společnosti podléhají nižší sazbě daně. Právnické osoby platí zálohy daně a následující rok podávají daňové přiznání s vyúčtováním daně z příjmů. Každý plátce daně si může vybrat mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním, přičemž doba odpisování se pohybuje mezi třemi a padesáti lety v závislosti na typu majetku. V případě rozsáhlých nových investic lze získat až desetileté daňové prázdniny.

V roce 2005 došlo také ke zkrácení dob odpisování u movitého majetku. Byla zrušena zvláštní odečitatelná položka umožňující odečíst 10 % hodnoty investice a byla zavedena nová odečitatelná položka ve výši 100 % výdajů vynaložených na vědu a výzkum.

Daní z nemovitosti jsou zatíženy pozemky a budovy. V případě pozemků je základem daně buď výměra pozemku nebo cena pozemku. Sazba daně závisí na kvalitě pozemku, jeho umístění a na způsobu jeho využití. V případě staveb je základem daně zastavěná plocha, sazba závisí na užití stavby. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Silniční daní jsou zatížena pouze vozidla, která jsou používána nebo určena k podnikání. Vozidla používaná výlučně pro osobní potřeby jsou od daně osvobozeny. Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky. V případě osobních vozidel závisí výše daně na zdvihovém objemu motoru vozidla, zatímco v případě nákladních vozidel na počtu náprav a celkové hmotnosti. Zákon stanoví také zvláštní poplatek za užívání dálnic, který jsou povinna platit všechna vozidla užívající dálnice bez ohledu na jejich účel (tj. jak vozidla užívaná jak pro účely podnikání, tak i vozidla užívaná pro osobní potřeby).

Sazby dědické a darovací daně se pohybují od 0,5 do 40 % a jejich výše je stanovena v závislosti na vztahu mezi zůstavitelem/dárcem a nabyvatelem (dědicem nebo obdarovaným). Dědictví mezi dětmi a rodiči dani nepodléhají.

Zákony stanoví také řadu správních a místních poplatků.

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboží z dovozu. Základní sazba daně je stanovena ve výši 19 % a snížená sazba je stanovena ve výši 5 %. Většina zboží a služeb podléhá základní sazbě daně. Do snížené sazby jsou zařazeny např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební služby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací služby, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla.

Povinnost registrace je stanovena osobám, jejich roční obrat přesáhl 1 miliony Kč. Daň je placena měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na výši obratu plátce daně.

Finanční služby jsou od daně osvobozeny. Vyvážené zboží je od daně z přidané hodnoty osvobozeno s tím, že vývozce má nárok na uplatnění daně na vstupu.

Od roku 2005 není daň z dováženého zboží vybírána prostřednictvím celní správy do 10 dní po dovozu, ale je až součástí daňových přiznání, která se podávají 25. den po skončení zdaňovacího období. Tím se pro podnikatele významně snížila finanční náročnost importu do ČR.

Rovněž spotřební daně jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi. Spotřebním daním podléhají minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Daně jsou stanoveny pevnými sazbami (s výjimkou cigaret, kde jsou tvořeny kombinací pevné sazby a procentuální částky z konečné maloobchodní ceny). Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Daň se stává splatnou, když je zboží uvedeno do volného daňového oběhu, tj. když opustí registrovaný daňový sklad. Daň je splatná do 40. dne po skončení příslušného zdaňovacího období, pokud není stanoveno jinak. Spotřební daň z tabákových výrobků je placena prostřednictvím tabákových nálepek. Daň je splatná do 60 dnů po nákupu tabákových nálepek.

Cla jsou regulována celním kodexem EU, sazby jsou stanoveny společným celním sazebníkem.

Sazba daně z převodu nemovitostí je stanovena ve výši 3 %. Daňovým základem je buď cena nemovitosti zjištěná na základě posudku nebo skutečná prodejní cena a to ta vyšší z těchto dvou cen. Daň platí převodce (prodávající).

Ostatní nepřímé daně zahrnují například poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad.[1]

[1] Česká daňová správa: Daňový systém České republiky [online]. c2009 [citováno 25. 11. 2009]. Dostupný z WWW: <http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846C-4C31F678/cds/xsl/284.html?year=0>

Jak vypadá regionální politika v České republice?

Transformační procesy spojené s přechodem k tržní ekonomice se zákonitě projevují disproporcemi v ekonomickém rozvoji, které mají výraznou regionální dimenzi. Rozsah těchto disproporcí je ovlivňován především konkrétními transformačními kroky, ekonomickou strukturou, polohou území, přírodními podmínkami a v neposlední řadě má významnou úlohu iniciativa územních orgánů. Kombinovaným působením uvedených faktorů se v ČR vyprofilovalo několik problémových regionů, které se vyznačují obdobnými nedostatky, jak je známe ze Západní Evropy.

Společným jmenovatelem většiny problémových regionů je výrazně nadprůměrná nezaměstnanost. Příčiny vyplývají z úpadku dominantních odvětví (uhlí, strojírenské obory atd.), kdy nové podnikatelské aktivity úbytek pracovních míst nemohou tak rychle nahradit.

Jedním z prvořadých úkolů do budoucna je v souvislosti s předpokládaným vstupem České republiky do Evropské unie vyprofilovat systém regionální politiky u nás tak, aby byl plně kompatibilní s regionální politikou Unie.

Generali Pojišťovna

Generali Pojišťovna a.s. je komplexním pojišťovacím ústavem, pro který pracuje bezmála 3000 zaměstnanců a spolupracovníků v celé České republice. Svým zákazníkům nabízí v oblasti životního i neživotního pojištění rozsáhlý servis a bezplatné poradenství při volbě optimálního pojistného krytí. Klade důraz na vysokou kvalitu pojistných produktů a dokonalý a rychlý servis na všech úrovních činnosti. Generali je hustotou sítě svých zastoupení dostupná zákazníkům na celém území České republiky.

Široký pojistný program, zahrnující pojištění osob, majetku, odpovědnosti, motorových vozidel i průmyslových a podnikatelských rizik nabízí prostřednictvím vlastních spolupracovníků i řady renomovaných makléřských společností.

Generali patří mezi největší evropské pojišťovací skupiny. Generali Pojišťovna a.s. součástí celosvětově působící skupiny Generali, jejíž centrála se od svého založení v roce 1831 nachází v Terstu. Do skupiny Generali náleží 108 pojišťoven na všech pěti kontinentech, 51 holdingových a finančních splečností, 22 realitních a servisních společností. Příjmy z pojistného skupiny Generali vzrostly celosvětově v roce 2003 o 5,8% na 49,6 milard EUR. Na životní pojištění připadlo 31,4 miliard EUR (+7,9%), na neživotní pojištění 18,2 miliard EUR (+2,2%).

Významnou součástí této skupiny je Generali Holding Vienna AG. Tato společnost kotovaná na vídeňské burze zastřešuje více než čtyřicet společností v Rakousku a střední a východní Evropě. Jedná se o pojišťovny, realitní, holdingové a finanční společnosti, jakož i společnosti zabývající se správou majetku, servisní a leasingové společnosti, penzijní fondy a jednu banku.

ALLRISK

Zahrnuje havarijní pojištění a pojištění pro případ odcizení vozidla včetně doplňkové výbavy uvedené v pojistné smlouvě

Rozsah pojištění

Havarijní pojištění Generali Pojišťovny nabízí zabezpečí komplexní pojistnou ochranu při nahodilých pojistných událostech, ke kterým dojde na území celé Evropy.

Pojištění se vztahuje na případy poškození, zničení nebo ztráty motorového vozidla, jeho částí nebo standardní a doplňkové výbavy uložené ve vozidle nebo na něm připevněné způsobené:

  • střetem
  • zaviněným jednáním cizí osoby (vandalismus)
  • živelními událostmi – přímým působením blesku, zřícením skal, pádem kamení, sesuvem půdy nebo zemin, lavinami, tlakem sněhu, krupobitím, povodněmi nebo záplavami a vichřicí
  • požárem a výbuchem

Případy odcizení, pokud k odcizení došlo:

  • krádeží
  • loupeží
  • krádeží vloupáním
  • neoprávněným užíváním vozidla

Spoluúčast

V pojistných smlouvách havarijního pojištění se sjednává spoluúčast pojištěného na škodě. Pojišťovna nabízí volbu ze 4 variant výše spoluúčasti:

  • 5% minimálně 5 000,- Kč
  • 10% minimálně 10.000,- Kč
  • 15% minimálně 15.000,- Kč
  • 20% minimálně 20 000,- Kč

Pojistné plnění

Při pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění (po odpočtu spoluúčasti, příp. zbytků) až do výše obecné ceny vozidla, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí. Opravuje-li klient vozidlo v doporučeném autorizovaném servisu, nejsou hodinové sazby omezeny žádným limitem. Výplatu pojistného plnění provádí Generali Pojišťovna a.s. po dohodě s klientem do 15 dnů od ukončení šetření i na účet servisu.

Bonusový systém

  • sleva na pojistném za bezeškodní průběh 10% až 40%
  • sleva se počítá z celého pojistného
  • v případě pojistné události snížení, případně zachování bonusu v závislosti na výši pojistného plnění a zavinění
  • u fyzických osob přebírá pojišťovna dobu bezeškodního průběhu dosaženou u předchozího pojistitele, která se však snižuje o dobu neexistence pojištění
  • u právnických osob se přiznává a přebírá doba bezeškodního průběhu pojištění dosažená u pojišťovny Generali

Požadavky na zabezpečení

U osobních a užitkových vozidel do 3,5t se vyžaduje následující zabezpečovací zařízení:

Pojistná částka (včetně doplňkové výbavy) Zabezpečovací zařízení
osobní vozidla do 700.000,- Kč + veškerá užitková vozidla imobilizér (mimo vozidel Škoda do roku výroby 1992 včetně)
osobní vozidla do 1.000.000,- Kč + Lada Niva dvě na sobě nezávislá zabezpečovací zařízení, tj. imobilizér a mechanické zabezpečení pevně spojené s karosérií nebo imobilizér a alarm s blokováním funkcí
osobní vozidla nad 1.000.000,- Kč + veškerá terénní vozidla (kromě Lada Niva) zařízení Sherlog Standard, příp. satelitní střežící a monitorovací systém vybavený náklonovým resp. otřesovým čidlem

Výše pojistného se stanoví:

  • u nových vozidel z fakturované ceny nového vozidla bez prodejních slev
  • u ojetých vozidel do stáří 3 let včetně na základě poslední známé novoceny dle „Katalogu osobních automobilů“ vydávaného znaleckým ústavem IBS expert
  • u ojetých vozidel starších 3 let z průměrné ceny ojetého vozidla dle „Katalogu osobních automobilů“ vydávaného znaleckým ústavem IBS expert

Slevy

  • 5% pro sdružené pojištění (havarijní a pojištění odpovědnosti)
  • 10% při nadstandardním zabezpečení vozidla zařízením pevně spojeným s karosérií nebo alarmem s blokováním funkcí
  • 20% při zabezpečení systémem SHERLOG STANDARD, příp. satelitní střežící a monitorovací systém vybavený náklonovým resp. otřesovým čidlem (nelze kumulovat s výše uvedenými slevami za zabezpečení)
  • 10% pro plátce DPH
  • 20% pro držitele průkazu ZTP

Množstevní slevy

  • 5% pro 5 – 24 vozidel
  • 10% pro 25 -49 vozidel
  • 15% pro 50 a více vozidel

Asistenční služby v havarijním pojištění

Klienti, kteří mají sjednané havarijní pojištění motorového vozidla do celkové hmotnosti 3,5t a maximálně 9 sedadly (včetně místa řidiče), po nahlášení stálé SPZ, získají kartu Generali Assistance.

Kartu lze použít při pojistné události k čerpání asistenčních služeb v České republice i v zahraničí. Tato karta umožňuje klidnější a bezstarostnější jízdu a dává Vám i Vaší rodině odpověď na otázku: “ Co si počnu v případě, že způsobím nebo se stanu obětí havárie? “

Služby v ČR:

  • příjezd asistenčního vozidla a pomoc asistenční služby na pozemních komunikacích po dobu 45 minut
  • odtah nepojízdného vozidla do vzdálenosti 30 km od místa vzniku pojistné události
  • zajištění a uschování vozidla do 3 dnů

Služby v zahraničí:

  • příjezd asistenčního vozidla a pomoc asistenční služby na pozemních komunikacích po dobu 45 minut
  • odtah nepojízdného vozidla do vzdálenosti 30 km od místa vzniku pojistné události
  • zajištění a uschování vozidla do 3 dnů
  • zajištění náhradní přepravy pro posádku havarovaného vozidla z místa pojistné události (po dohodě s posádkou vozidla) do cíle cesty nebo do místa bydliště, pomocí ekonomicky nejvýhodnějšího dopravního prostředku (vlak II.třída, autobus)
  • služby v zahraničí lze čerpat až do výše 25 000,- Kč

Asistenční pomoc je poskytována ZDARMA jako součást pojistného plnění na základě předložení dokladů o šetření policií. Tuto pomoc zabezpečuje služba Generali Assistance, tel. 221 586 666.

Připojištění náhradního vozidla

Pojistnou ochranu je možno rozšířít o připojištění náhradního vozidla. Toto připojištění umožní využít při pojistné události po dobu opravy náhradní vozidlo (srovnatelného typu). Náklady na vypůjčení vozidla hradí Generali až do výše 20% pojistného plnění, maximálně však 10000,-Kč.

Pojištění samotné havárie

Toto pojištění Generali Pojišťovny zabezpečí pojistnou ochranu při nahodilých pojistných událostech, ke kterým dojde na území celé Evropy. Pojištění se vztahuje na případy poškození, zničení nebo ztráty motorového vozidla, jeho částí nebo standardní a doplňkové výbavy uložené ve vozidle nebo na něm připevněné způsobené:

  • střetem – zaviněným jednáním cizí osoby (vandalismus)
  • živelními událostmi – přímým působením blesku, zřícením skal, pádem kamení, sesuvem půdy nebo zemin, lavinami, tlakem sněhu, krupobitím, povodněmi nebo záplavami a vichřicí
  • požárem a výbuchem

Ostatní podmínky smluvního vztahu mezi pojišťovnou a pojištěncem jsou obdobné jako v případě ALLRISK.

Pojištění pouze pro případ odcizení

Toto pojištění zabezpečí ochranu na území celé Evropy a vztahuje se na odcizení vozidla uvedeného v pojistné smlouvě včetně jeho standardní a doplňkové výbavy, pokud je tato pojištěna. Pojištění se vztahuje na případy, kdy k odcizení došlo:

  • krádeží
  • loupeží
  • krádeží vloupáním
  • neoprávněným užíváním vozidla

Slevy

  • 10 % za nadstandardní zabezpečení
  • 20% při zabezpečení systémem Sherlog Standard, příp. satelitní střežící a monitorovací systém vybavený náklonovým resp. otřesovým čidlem (nelze kumulovat s výše uvedenými slevami za zabezpečení)

Množstevní slevy

  • 5% pro 5 – 24 vozidel
  • 10% pro 25 -49 vozidel
  • 15% pro 50 a více vozidel

Vše o veřejném stravování v bezpečnostních složkách státu

Sociální faktory

Vězeňství v ČR se potýká s řadou problémů, které jsou vyjmenovány dle závažnosti ve zprávě „Monitoring vězeňství v České republice“ vypracovanou Českým helsinským výborem, Nadací rozvoje občanské společnosti a Fordovou nadací. Na posledním místě je zmíněn nedostatek finančních prostředků, což poukazuje na fakt, že jsou horší problémy v této oblasti, které nemají primárně finanční charakter. K 31.12.2004 sedělo ve věznicích celkem 18.343 vězňů. Trh vězeňství se vyznačuje tím, že o své „klienty“ nemusí ústavy bojovat, jejich přísun je zaručen dle vývoje kriminality v ČR. Primárně nejde o kvalitu podávaných surovin ve stravovacím provoze, ale splnění potravní dávky v rámci legislativních norem.

Léčebné a rehabilitačních ústavy Ministerstva vnitra jsou příspěvkovými organizacemi. Poskytují rehabilitační pobyty, včetně lázeňské léčby pojištěncům všech zdravotních pojišťoven i samoplátců. Tuto skupinu tvoří většinou lépe situovaní klienti, kteří vyžadují kvalitní stravu a nápoje. Počet pacientů v léčebnách toho typu má rostoucí trend, což je důsledkem zvyšováním podílu střední vrstvy à bohatnutím populace[1].

Legislativní faktory

[2]Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, § 16 – Sociální podmínky odsouzených a poskytování zdravotní péče: Odsouzeným se poskytuje pravidelná strava za podmínek a v hodnotách, které odpovídají požadavku udržení zdraví a přihlížejí k jeho zdravotnímu stavu, věku a obtížnosti vykonávané práce. V rozsahu, v jakém to umožňuje provoz věznice, se přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených.

Pod pojmem společné stravování, podle nové legislativy poskytování stravovacích služeb, rozumíme stravování většího počtu osob mimo rodinu. Společné stravování má velký společenský význam, který stále stoupá, zvláště v průmyslově vyspělých zemích, včetně České republiky, kde většina obyvatel konzumuje alespoň jedno jídlo denně mimo domov. Vzhledem k velkému společenskému a především epidemiologickému významu (původ alimentárních nákaz a otrav bývá nejčastěji při společném stravování) je oblast společného stravování důkladně legislativně ošetřena. Dnem 26. března 2001 vstoupila v platnost vyhláška č. 107/2001 Sb. ze dne 9.3.2001 o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, která je prováděcím předpisem k § 20, § 23, a § 24 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Její text a přílohy upřesňují a rozvádějí ustanovení tohoto zákona pro všechny subjekty, které poskytují stravovací služby. Cílem vyhlášky je zajistit z hlediska hygienického maximální bezpečnost podávaných pokrmů, a proto stanoví, že charakter a rozsah poskytovaných stravovacích služeb musí odpovídat prostorové kapacitě a vybavení provozovny a nesmí porušovat zásady správné výrobní praxe. Správná výrobní praxe zahrnuje všechna hygienická, technologická a technická opatření a standardy, které jsou nezbytné k zajištění zdravotní nezávadnosti a výživné hodnoty pokrmů se zřetelem na jejich druh, vlastnosti a určení. Dodržování vyhlášky kontroluje hygienická služba.

Novou vyhláškou se také podstatně změnila dosud používaná terminologie pro společné stravování. Termín společné stravování byl nahrazen termínem poskytování stravovacích služeb.

Stravovací služba je definována jako výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů za účelem

jejich podávání v rámci provozované hostinské živnosti, ve školní jídelně, menze, při stravování vojáků, fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské péče, při zotavovacích akcích a podobných akcích pro děti, při stravování zaměstnanců, podávání občerstvení jako součásti ubytovacích služeb, služeb cestovního ruchu a při hromadných akcích. Místo dřívějšího pojmu zařízení společného stravování přináší vyhláška pojem provozovna stravovacích služeb.

Ekonomické faktory

Vězeňství se potýká s dlouhodobým podfinancováním (tlak na hospodaření s omezenými veřejnými prostředky je ve většině oblastí sociální sféry ve veřejném sektoru). Současné vězeňství, pokud pomineme snahy nadšenců mezi řediteli a personálem VS ČR, plní své funkce jen do té míry, že odsouzené a vazebně stíhané izoluje na omezenou dobu od vnějšího světa. Za nedostatečnou se dá označit strava (norma 35,- Kč – dle jiného zdroje je 44,- Kč na vězně na den – jen pro srovnání: služební pes má denní normu asi 42,- Kč). Stravování odsouzených se zabezpečuje podle strávních norem, které vycházejí z doporučených výživných dávek pro obyvatelstvo a u dietního stravování z norem státní zdravotní správy. Stravovací norma stanoví nutriční hodnotu, skladbu, kvantitu a peněžní limit potravin na osobu a den.[3] Kromě samotných odsouzených jsou potenciálními strávníky také zaměstnanci Vězeňské služby, kterých bylo v r. 2001 10506 příslušníků a občanských zaměstnanců (údaj bez zaměstnanců příspěvkových organizací, kterých bylo 119). Z nich bylo 6717 příslušníků ve služebním poměru (z toho 5 466 příslušníků „v přímém výkonu vězeňské služby“, 490 příslušníků „ve správní službě“ a 761 příslušníků justiční stráže) a 3789 zaměstnanců v pracovním poměru (z toho 2025 zařazených k „přímé práci s vězni“).

Politické faktory

Vláda každoročně projednává zprávu o plnění systémových opatření v oblasti vězeňství a další materiály k této problematice. Postupně schválila řadu úkolů směřujících k vytvoření příznivějších podmínek pro realizaci Koncepce rozvoje vězeňství v České republice a k postupnému naplňování cílů reformy vězeňství a trestní politiky.

Do budoucna lze očekávat tlak na snížení počtu vězňů ve výkonu trestu a vyšší počet alternativních trestů.

Technologické faktory

V nejbližší době je třeba počítat s výdaji v oblasti vězeňského stravování s investicemi jdoucími zejména do rekonstrukcí stravovacích provozů a náklady na udržení provozuschopnosti velkokuchyňské technologie.

Systém stravování je nezbytné zásadním způsobem  řešit  v 15 věznicích, kdy příprava  a výdej stravy neodpovídá současným požadavkům hygienických předpisů, takže i po roce 2004 bude rekonstrukce stravovacích systémů a obnova velkokuchyňské technologie pokračovat.

[1] Statistická ročenka ČR ČSÚ 2005 http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/kapitola/10n1-05-_2005-2300

[2] http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&zdroj=sb99169&cd=76&typ=r

[3] Vnitřní řád věznice Kuřim

Vše o veřejném stravování ve zdravotnictví

Sociální faktory

Jedná se o speciální formu společného stravování. Vzhledem k velmi rozdílným nárokům strávníků na diety je tato forma velmi náročná a byly navrženy různé systémy na splnění těchto komplikovaných úkolů.

Populace v ČR stárne, což se projeví v počtu osob hospitalizovaných ve zdravotnických zařízeních. Mění se životní styl, lidé se dožívají stále vyššího věku, pečují více o své zdraví. Existuje sílící skupina obyvatel ochotná připlatit si za nadstandardní péči, čemuž se budou přizpůsobovat typy prémiových zdravotnických zařízení (ve větší míře budou až po uvolnění možnosti plateb za nadstandardní péči v plné šíři), které budou tuto péči poskytovat. Tato zařízení se mohou odlišovat také vyšším standardem poskytovaných pitných režimů, než je tomu u státních zdravotnických zařízení. Z průzkumů vyplývá, že pětina lidí by za stravu v nemocnici nechtěla zaplatit žádnou částku. Nejčastěji jsou to příslušníci střední a starší generace, lidé s nižším vzděláním i příjmy, obyvatelé jižních Čech a severní Moravy.

Částky od 10 do 30 korun by bylo ochotno denně za stravu utratit 11 procent lidí, sumy mezi 31 až 50 korunami čtvrtina dotázaných. O něco více, tedy 51 až 70 korun, by na nemocniční stravování vynaložil každý desátý, částky v rozmezí 71 až 100 korun pětina lidí. V případě, že si pacienti začnou připlácet za pobyt lze s jistotou očekávat a to okamžitě výrazně vyšší tlak na kvalitu podávaných jídel a nápojů.

  1. Legislativní faktory

Legislativa zajišťující bezplatnou zdravotní péči do značné míry omezuje rozhodování spotřebitelů o struktuře pitného režimu během pobytu v nemocnici.

Velmi důležitou otázkou je privatizace zdravotnických zařízení. Lze očekávat, že bude docházet ke koncentraci a fúzování privátních zdravotnických zařízení do větších celků a bude se měnit způsob jejich nákupu – od decentralizovaného k centralizovanému. Poroste tlak na úspory nákladů a od nákupu zboží se bude přecházet k nákupu hotových řešení.

Ekonomické faktory

Současný princip financování je nastaven tak, že v něm nikdy nemůže být dostatek peněz. Dokud nebude úhrada za výkony ve větší míře převedena na pacienta, nelze očekávat výraznější posun ve zlepšení finančních toků ve zdravotnických zařízeních. Porostou mzdové náklady, porostou náklady na energie což povede ke zvýšení tlaku na hospodaření zdravotnických zařízení. To se může projevit snižováním standardu poskytované péče což se může projevit i ve snížení kvality pitných režimů v nemocnicích buď vyšším tlakem na cenu dodávaných nápojů, nebo jejich nahrazení substituty. Řada zdravotnických zařízení snižuje počet lůžek a celkově se zkracuje doba hospitalizace pacientů což vede ke snižování nákladů na jejich stravování a na zajištění pitných režimů. Nemocnice budou vytvářet nákupní sdružení za účelem optimalizace nákladů. Nemocnice budou z ekonomických důvodů stále častěji outsourcovat (zatím je však pro ně výrazně dražší) stravování. Některé nemocnice, jako např. nemocnice Jablonec n.Nisou od outsourcingu upouštějí. Ale i přesto se nemocniční a závodní stravování se stává doménou několika cateringových firem (Sodexho, Eurest, Aramark).

Politické faktory

Sociálně demokratický přístup k zajištění bezplatné zdravotní péče do budoucna nezaručuje výraznější posun v oblasti zlepšení situace ve zdravotnictví. Ve zdravotnictví působí jedna z nejsilnějších lobbistických skupin v ČR – farmaceutické koncerny a farmaceutické velkoobchody. V oblasti rozhodování a výběrových řízení se dá očekávat vyšší tlak na transparentnost, snaha o uzavírání spíše krátkodobých než dlouhodobých kontraktů. Jelikož je zajištění zdravotní péče jedním ze základních pilířů fungujícího státu nemůže si žádná politická garnitura dovolit nechat systém zkolabovat.

Technologické faktory

Zdravotnictví do budoucna bude vyžadovat stále modernější, energeticky nenáročné a ekonomicky přijatelné technologie. Problémem bude i nadále jejich financování (pokud dokážeme technologii zadat např. do rekonstrukce kuchyně tj investice je to průchodné) . Při nabídce technologií je nutné argumentovat celkovými úsporami, které nabízené řešení poskytne.

Spotřebu nápojů ve zdravotnických zařízeních ovlivní stále rostoucí trend v zavádění moderních – méně invazních operačních metod, které zkracují pobyt pacientů v nemocnicích.

Existuje velmi silný tlak  ze strany lékařů na návrat čisté vody do rekonvalescence.

Výdej stravy se děje nejčastěji tabletovým systémem s rozvozem na jednotlivá oddělení.

Jaké jsou politické a technologické vlivy ve veřejném stravování?

Z politického hlediska existuje riziko lobbingu různých zájmových skupin v oblasti stravování. Zejména se dá celoevropsky očekávat tlak na snížení dětské obezity podporou energeticky méně vydatných potravin. Jako hrozba se jeví celoevropský trend prosazování čisté vody ať už formou výdeje balené vody nebo vodu upravenou filtračními systémy např. Water Logic a 100% přírodních šťáv jako ideálního pitného režimu do škol. Minimálně lze předpokládat sílící trend na nízkou energetikou hodnotu konzumovaných nápojů na školách, na minimální vliv na kazivost zubů, podpora nápojů s kalciem za účelem snižování deficitu kalcia ve stravování dětí.

Doporučení WHO k ovlivnění dětské výživy

Obezita se v posledních desetiletích stala celosvětovým zdravotním problémem. Závažné jsou především ukazatele týkající se dětí a dospívajícíh.Podle WHO je možné úpravou jídelních zvyklostí a přiměřeným množstvím fyzické aktivity zabránit vzrůstajícímu počtu dětí obézních a dětí s nadváhou. Východiskem jsou mezinárodně přijímané strategie, vybízející jednotlivé vlády k vytvoření vlastních národních akčních plánů. Hlavními strategiemi jsou Globální strategie WHO o dietě, fyzické aktivitě a zdraví, Zdraví 21 a Platforma o obezitě EU. Ty se staly výchozími podklady pro formulaci opatření v rámci  ČR.

Technologické faktory

Z technologického hlediska lze očekávat tlak na snižování časové náročnosti přípravy pokrmů. Důležitý bude také faktor snadného skladování a pružného zásobování zařízení. Provozovatelé budou vyvíjet rostoucí tlak na snížení nákladů na skladování zásob a surovin.

Jaký je legislativní rámec veřejného stravování?

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby …  a nařízení EP a Rady č. 852/2004.

Legislativu v oblasti školního stravování upravuje Vyhláška 107/2005 o školním stravování. Tím se podle této vyhlášky rozumí stravování dětí, žáků a pracovníků předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Školní stravování zabezpečují školní jídelny a jiná stravovací zařízení na základě smlouvy uzavřené mezi zařízením, obcí a školským úřadem. Podrobnosti provozu určí vedoucí zařízení a projedná je se zřizovatelem, zástupci rodičů a zástupci škol. (Toto ustanovení se běžně nedodržuje). Tato vyhláška také definuje základní pravidla pro druh jídel, která má daná věková skupina během dne obdržet a také průměrně kolik gramů základních potravin mohou tyto dávky obsahovat. Školní stravování se řídí výživovými a finančními normami stanovenými vyhláškou. Zákonní zástupci dětí a žáků se mohou dohodnout na zkvalitnění školního stravování. Finanční příspěvek pak hradí ze svých prostředků.

Od 1. ledna 2006 nabyly účinnosti nařízení ES č. 852/2004 o hygieně potravin, 882/2004 o úřední kontrole a 2073/2005 o mikrobiologických kritériích  pro potraviny. Jsou to stěžejní nařízení pro státní zdravotní dozor v zařízeních poskytující stravovací služby, které jsou v nařízeních ES zahrnuty pod pojem „maloobchod“. Přímo použitelné předpisy Evropských společenství jsou podle čl. 249 Smlouvy o založení ES závazné ve všech svých částech a bezprostředně použitelné v každém členském státě. Tyto evropská nařízení zásadně mění přístup k státnímu zdravotnímu dozoru.

Právními předpisy by měly být stanoveny minimální hygienické požadavky. Dodržovaní těchto požadavků by mělo být u provozovatelů kontrolováno úředními kontrolami a provozovatelé by měli zavádět postupy založené na systému HACCP. Je nezbytné si uvědomit, že v některých provozech nelze identifikovat kritické kontrolní body a v těchto případech může správná výrobní a hygienická praxe nahradit monitorování kritických kontrolních bodů.

Podle článku 17 nařízení 852/2004 Komise ES bude postupně vydávat prováděcí předpisy, které budou mít aplikační přednost před národní úpravou. Do doby, než Komise vydá prováděcí předpisy v rozsahu článku 4 odst. 3 písm a) až e) nařízení 852/2004, si mohou členské státy ponechat vnitrostátní ustanovení. Komise ES již vydala nařízení 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny a nařízení č. 37/2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě. Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách a osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, obsahuje duplicitní ustanovení, která řeší požadavky na stavbu, uspořádání a vybavení provozoven stravovacích služeb a dále mikrobiologické požadavky na pokrmy, zásady vymezení systému HACCP a další, proto se v současnosti připravuje návrh novely vyhlášky č. 137/2004 Sb. Při přípravě návrhu se vychází také z dokumentu Kodex hygienických pravidel pro předvařené a vařené potraviny ve veřejném stravování CAC/RCP 39-1993.

Sdružení pro cenu České republiky za jakost ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR připravuje příručku Správná výrobní a hygienická praxe ve společném stravování na základě projektu, který je z části financován ze zdrojů Evropské unie. Podle harmonogramu má být příručka distribuována zájemcům od 1. července 2006.

Co se změnilo v souvislosti s novými právním i předpisy Evropských společenství:

  • Je více zdůrazněna primární odpovědnost provozovatelů za výrobu a uvádění do oběhu bezpečných potravin a pokrmů
  • Je uloženo použití postupů na principech HACCP, umožňuje se  dobrovolné uplatnění správné výrobní a hygienické praxe jako nástroje k zajištění bezpečnosti pokrmů ve všech provozovnách.

Proti národní úpravě jsou některé požadavky předpisů ES  formulovány v obecnější rovině,což umožňuje provozovatelům uplatnit své interní postupy a řešení. Za účelem předcházení, minimalizace nebo vyloučení kontaminace potravin během jejich skladování a přípravy, musí být kontrolován každý aspekt provozu.

Cíl : Bezpečné pokrmy pro populaci v ČR

Jaké jsou cíle školní stravování?

Školní stravování je velmi rozšířenou formu, protože u nás se v poledne většina dětí stravuje. Někdy se ve školách podávají i jednoduché přesnídávky (např. mléko, ovoce). Stravování je částečně dotované, obvykle obcí, výběr bývá velmi omezený a kvalita vzhledem k omezeným finančním prostředkům nebývá vysoká. Je zde možnost vhodným jídelníčkem ovlivnit stravovací zvyklosti mládeže a do jisté míry je možné vypěstovat užitečné návyky kulturního stolování.

Síť stravoven pro školní děti a rozsah stravování v mateřských školách nám závidí řada zahraničních expertů. Většina západních zemí o rozvoj společného stravování, které je považováno za klíčový moment nutriční politiky, teprve usiluje. V ČR se rodí více dětí což bude mít za následek vyšší obsazenost jeslí, MŠ a posléze všech stupňů škol. Finančně náročný, konzumní životní styl populace, prodlužování odchodu do důchodu bude mít za následek u žen starajících se o děti potřebu návratu do zaměstnání, aby se zvýšil životní standard rodiny. Současně s posouváním hranice odchodu do důchodu nebudou k dispozici prarodiče, kteří by mohli nahradit jesle nebo MŠ. Tento trend bude mírně zmírněn prodlužováním průměrného věku prvorodiček. Také stěhování řady rodin za prací bude mít za následek odtržení rodičů od prarodičů což povede k vyšší obsazenosti  jeslí a mateřských škol. Stále více rodičů se zajímá o to co jedí jejich děti a do budoucna se dá očekávat jejich rostoucí vliv na úroveň stravování dětí. Rostoucí důraz na kvalitu, správné nutriční hodnoty a nezávadnost se dá očekávat zejména u jeslí, MŠ a nižších stupňů ZŠ. Školní stravování se může stát nejen praktickým, ale i teoretickým centrem zdravé výživy a významným nástrojem pro naplňování nutriční politiky zejména v menších městech a obcích. Může být nejen zdrojem zdravé výživy pro děti a blízkou veřejnost, ale může se stát i výchovným centrem pro rodiče dětí.

V zahraničí se těší velké oblibě např. kurzy zdravé výživy, či různé pořady o výživě pro rodiče, které školní kuchyně mohou připravovat. Mohou si tak nejen zvýšit prestiž, ale mohou najít i zajímavý zdroj nových příjmů.

CÍLE MODERNÍHO ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ JE:

  • Zabezpečit stravování co největšímu počtu školních dětí.
  • Zabezpečit stravu v souladu se současnými výživovými trendy, t.j. zejména snížit podíl živočišných tuků, zvýšit spotřebu tuků rostlinných, zvláště tepelně nezpracovaných olejů, zvýšit spotřebu rostlinných produktů (luštěnin vč. sóji a vloček) jako zdroje minerálů a vitaminů, při podávání mas dávat přednost kvalitě (libovým masům, drůbeži a rybám) před kvantitou.
  • Seznamovat děti s novými trendy ve výživě přípravou netradičních jídel – např. kombinace běžných a sojových mas, rybích jídel, používání celozrnných výrobků, vloček, zeleninových a ovocných salátů.
  • Zabezpečit pitný režim dětí.
  • Zkoncipovat školní jídelnu jako informační a výchovné centrum zdravé výživy pro děti, rodiče, školu a nejbližší okolí.
  • Vařit pro děti moderně, v souladu s vývojem trendů v HORECE. Děti nechtějí konzumovat konzervativní stravu (omáčky, knedlíky), ale nové typy jídel (masa a saláty, pizza, těstoviny atd). Stejné to je i u nápojů (variabilita a pestrost vč. chutnosti).

Lze vymyslet vyvolání poptávky u dětí po určitých druzích výrobků – nápojů, tyčinek atd.  formou reklamy (i lokální), vtažení  do her (sms), synergie se zavedenou značkou na trhu, motivací nákupčích ,  udržování si portfolia zákazníků od nízkého věku až do důchodu. Zatím tyto aktivity úplně chybí.

Jaké jsou etické aspekty reklamního působení?

Reklama v ČR by měla sloužit k informování veřejnosti, být pravdivá, čestná a slušná, svým obsahem a formou respektovat český právní řád i mezinárodně uznávané zásady reklamní praxe vypracované Mezinárodní obchodní komorou.  Dokument, jež se snaží tyto zásady shrnovat je Kodex – zásady etické reklamní praxe v České Republice, v reklamní praxi nazývaný zkráceně „etický kodex“, či prostě jen Kodex.

Etické aspekty reklamní činnosti se vztahují zejména ke třem cílovým skupinám:

  • k zákazníkům
  • ke konkurenčním subjektům
  • k široké veřejnosti

K všeobecným etickým zásadám reklamní praxe, jejichž dodržování Kodex doporučuje, patří:

  • Slušnost reklamy: podle Kodexu nesmí reklamní sdělení obsahovat tvrzení a vizuální prezentace, které by hrubým způsobem porušovaly normy slušnosti a mravnosti obecně příjímané těmi, u nichž je pravděpodobné, že je toto sdělení zasáhne. Reklama nesmí obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost.
  • Čestnost reklamy: reklama nesmí zneužívat důvěru spotřebitele či nedostatek jeho zkušeností. Nesmí také využívat podprahového vnímání spotřebitele, což je ovlivňování spotřebitele, které nezaregistruje, ale oči, uši a mozek ano. Uvedu příklad. Do pásu s filmem byla vkopírována jednotlivá okénka s reklamou a určitý výrobek, dejme tomu na žvýkačku Také me. Při projekci pásu nebylo nic zřejmé. Lidé vnímali souvislý filmový příběh. Jedno okénko proběhne totiž tak rychle, že si toho nikdo nevšimne. Informace o žvýkačce se ale přes oko do mozku dostala. Když lidé vyšli z kina a procházeli kolem automatu na žvýkačky Také me, dostali najednou neodolatelnou chuť na žvýkačku právě této značky. Teď si představte, že by se vám podobným způsobem dostávali do mozku politikové v předvolebních kampaních J.

Reklama nesmí být také skrytá a předstírat, že jde o jiné způsoby šíření informací (vědecké pojednání, reportáž apod.). Proto všechny reklamní materiály v tisku musí být označeny jako placená inzerce, v rozhlasu a v televizi pak ve formě reklamních bloků odděleny výraznou znělkou od běžného programu.

  • Společenská odpovědnost reklamy: reklama nesmí bez oprávněného důvodu využívat motiv strachu. Nesmí zneužívat předsudků a pověr. Reklamní sdělení nesmí obsahovat nic, co by hrubým způsobem uráželo národnostní nebo náboženské cítění veřejnosti.
  • Pravdivost reklamy: reklama nesmí šířit klamavé údaje o vlastním nebo cizím podniku či produktu. Za klamavý je považován i ten údaj, který je sám o sobě pravdivý, ale je prezentován v takové souvislosti, že může recipienta uvést v omyl.

Další etické omezení: reklama nesmí zobrazovat žádné žijící osoby ani na ně odkazovat, jestliže s tím tyto osoby předem výslovně nesouhlasí. Reklama nesmí ke svému působení využívat nositele veřejné autority, i když by oni sami se svým působením v reklamě souhlasili. Využití dětí jako interpretů v reklamě tvoří z hlediska etiky zvlášť citlivou oblast, na kterou pamatují ustanovení Kodexu, stejně jako na způsoby a formy působení reklamy na děti jako na recipienty reklamy. Není dovolena žádná reklama, která by povzbuzovala děti k tomu, aby chodily na neznámá místa nebo hovořily s neznámými lidmi. Děti v uličních scénách nesmějí být zobrazovány jako děti bez dozoru.