Jaké jsou největší hrozby globalizace?

I přes řadu výhod vzájemně propojených světů můžeme pozorovat řadu palčivých problémů, které souvisí s dnešním globálním světem.

Zdravotní hrozby

Není žádným problémem navštívit téměř všechny exotické země planety. Od deštných pralesů, přes nekonečně modré oceány až po neprozkoumané a vyprahlé pouště. Exotika nám však kromě nevšedních zážitků může také přivodit značné zdravotní problémy, které obvykle zjistíme až po návratu z dovolené. V dnešní době se objevují nemoci, o kterých jsme si již dávno mysleli, že neexistují. V poslední době můžeme být svědky znovuzrození černého kašle, lavinového šíření žloutenky a dalších infekčních nemocí.

Ekonomické hrozby

Propojením světových ekonomik, finančního a investičního sektoru může dojít, v poslední době se tomu tak opravdu stalo, k zhroucení či vážnému narušení do té doby bezchybně fungujícího systému. Tento pád má pak dopad na ekonomiku řady dalších zemí (na-li celého světa) právě díky vzájemné finanční propojenosti.

Kulturní hrozby

Jedná se především o stírání národní identity, implementace cizích kultur do po staletí neměnných dogmat.

Teroristické hrozby

Extrémistické skupiny se brání tlaku globalizace (zejména západních kultur) útoky na civilisty na jejich vlastních územích. Cílem je vyvolat strach místních obyvatel a zvýšit tak tlak na veřejné mínění.

Nerostné bohatství a suroviny

Neúroda plodin v Austrálii vyvolá zvýšení ceny např. u nás. Vzájemná propojenost  ekonomik, kdy firmy mohou poptávat zboží po celé planetě, hýbe cenou vzájemným působením celosvětové poptávky a nabídky. Zvýšení ekonomické úrovně Číny a Indie povede ke zvýšení spotřeby ropy a růstu její ceny na světových trzích.

Co znamená kulturní transfer?

Kulturním transferem rozumíme přenos v čase a prostoru – z jedné kulturní oblasti a subkultury do druhé, z jednoho média na druhého, z jednoho formátu/žánru do druhého. V této seminární práci se budu zabývat transferem uměleckého díla, konkrétně obrazu od Leonarda da Vinci – Poslední večeře Páně, do jiné kulturní podoby.

Vídeňská Univerzita

Vídeňská Univerzita (The University of Vienna[1], Universitat Wien[2]) byla založena vévodou Rudolfem IV roku 1365, po vzoru Boloňské a Pařížské Univerzity. Vídeňská Univerzita (dále jen UV) je nejstarší univerzitou v německy mluvících zemích a jedna z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Pyšnit se může několika laureáty Nobelovy ceny, kteří na půdě univerzity působili. V současné době univerzitu navštěvuje 63 000 studentů ve 130 studijních oborech 22 bakalářských a 27 magisterských programů. VU zaměstnává 4 800 vědeckých pracovníků. Univerzita má 15 fakult a dvě další akreditovaná centra – centrum pro translatologii (překladatelství) a centrum sportu. Kromě toho má i zastoupení odborů, odborů pro akademické pracovníky, institut gender studií a smírčí komisi. Kromě toho nabízí univerzita i denní hlídání dětí studentek a studentů od 8 do 18 hodin.

VU má tradičně silné mezinárodní vztahy v oblasti výzkumu a pedagogické činnosti, které nadále posilují. Celkem má univerzita 331 zahraničních partnerů z 311 univerzit.

Publikační činnost

Univerzita vydává tištěný bulletin, který shromažďuje informace – co je nového, jaké budou nové akce, přednášky, koncerty, setkání, co nově funguje atd. Tento bulletin je možné objednat zdarma na email v elektronické podobě.

Co se týče publikační činnosti, neexistuje žádné centrální ediční středisko, o všem si rozhodují jednotlivé fakulty samy. Co se týče vydávání publikací v rámci jednotlivých fakult, ani zde není jednotná varianta vizuálního stylu. Skripta jsou označena znakem fakulty a univerzity. Existují však dvě doporučené ediční varianty předepsané všemi fakultami a to „kurzgefasst“,což znamená krátce shrnuté body některého předmětu, dále „Schwerpunkte“ což znamená základní body rozvinutým způsobem upravené v určité práci.

[1] anglicky

[2] německy

Vysoké učení technické v Brně (VUT)

Vysoké učení technické v Brně (dále jen VUT) je nejstarší brněnská vysoká škola. Její počátky sahají až do poloviny 19. století, do roku 1849, kdy v Brně vzniklo německo-české technické učiliště. V současné době jako jediná technická univerzita pokrývá VUT v Brně celé spektrum technických věd a řady uměleckých disciplín.

VUT v Brně je tvořeno 8 fakultami. Studium je nabízeno formou řádného, distančního nebo kombinovaného studia (prezenční forma studia a samostudium). Fakulta podnikatelská nabízí mezinárodně uznávané MBA studium (Master of Business Administration), některé fakulty získaly mezinárodní akreditaci FEANI (Evropská federace národních inženýrských asociací ). Součástí VUT v Brně jsou Centrum výpočetních a informačních služeb, Ústřední knihovna, Centrum vzdělávání a poradenství, Centrum sportovních aktivit, Ústav soudíního inženýrství, Nakladatelství VUTIUM a Koleje a menzy.

Nakladatelská a ediční činnost

Svou produkcí v oblasti nadační a vydavatelské činnosti zaujímá VUT přední místo mezi vydavateli odborné literatury v České republice. Ročně vydává téměř 290 titulů nejen zásluhou největších fakult – Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulty informačních technologií, Fakulty strojního inženýrství, Fakulty stavební, ale i Fakulty podnikatelské a Nakladatelství VUTIUM, které vzniklo v roce 1996 a které ladí nakladatelskou a vydavatelskou činnost školy. Jednotlivé fakulty publikují především sborníky z konferencí a učební texty pro své studenty.[1]

Nakladatelství Vysokého učení technického v Brně – VUTIUM

Nakladatelství vydává studijní, vzdělávací a odbornou literaturu celoškolského charakteru s širokou působností, především původních a překladových učebnic, vědeckých prací, monografií, učebních textů, periodik a to v klasické i v elektronické verzi s využíváním dostupných informačních technologií. Dále má na starosti správu edičního fondu rektora a realizaci ročního edičního plánu schváleného Radou edičního fondu rektora, správu fondu pro vydávání Vědeckých spisů, správu ISBN a ISSN, tvorbu doporučených prodejních cen pro český i zahraniční trh, uzavírání nakladatelských smluv, dohod s lektory a přípravu jejich vyúčtování.[2]

Nakladatelství se člení do 5 útvarů. Každý útvar má níže specifikované povinnosti.[3]

  1. Odpovědná redakce
  2. Koncepce a inovace ediční činnosti VUT v Brně
  3. Redakce a zajištění výroby řad edičního fondu rektora
  4. Výkon funkce tajemníka v Radě edičního fondu rektora
  5. Řešení autorsko-právních vztahů
  6. Uzavírání darovacích a sponzorských smluv
  7. Cenová tvorba
  8. Odborná redakce Vědeckých spisů
  9. Výkon funkce tajemníka Rady vědeckých spisů
  10. Jazyková a věcná správnost rukopisů
  11. Konečná editace a příprava tisku
  12. Zajištění výroby a distribuce
  13. Redakce elektronických publikací
  14. Editace fulltextových a hypertextových dokumentů
  15. Převod souborů do vhodného rofmátu pro užití v on-line či off-line přístupu
  16. Archivace a zálohování dat nakladatelství
  17. Ekonomika, marketing
  18. Ekonomická agenda nakladatelství
  19. Propagace, odbyt titulů
  20. Distribuce dle tiskového zákona
  21. Evidence ISBN a ISSN
  22. Archivace tiskové produkce VUT v Brně a údržba databáze
  23. Administrativní agenda nakladatelství
  24. Redakce celoškolského časopisu
  25. Redakční příprava dodaných textů
  26. Vlastní tvorba
  27. Příprava zlomu tiskových stran
  28. Jednání s autory, zástupci studentů atd.
  29. Distribuce dle zákona o periodické tisku

[1] Výroční zpráva VUT v Brně z roku 2001

[2] http://www.vutbr.cz/nakl/ – webová prezentace nakladatelství VUTIUM (30.3.2005)

[3] http://www.vutbr.cz/nakl/cleneni.htm – struknura Nakladatelství VUTIUM (30.3.2005)

Univerzita Karlova (UK)

Univerzita Karlova (dále jen UK) založená v roce 1348 patří mezi nejstarší světové univerzity a dnes je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice uznávanou v kontextu evropském i světovém. Její vědecký a pedagogický výkon i unikátní historická tradice z ní činí významnou kulturní instituci.

Univerzita má v současnosti 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita má přes sedm tisíc zaměstnanců, z toho čtyři tisíce akademických a vědeckých pracovníků.

Na UK studuje přes 42 400 studentů (což je zhruba jedna pětina všech studentů v ČR), kteří studují ve více než 270 akreditovaných studijních programech s takřka 600 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje 7 200 studentů, v magisterských 29 000 studentů a v doktorských přes 6 200 studentů. Více než 4 300 studentů jsou cizinci, 750 z nich studuje v anglických studijních programech. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 5 000 účastníků.

Prioritou univerzity je vědecká a výzkumná činnost, o kterou se též musí opírat doktorské i magisterské studijní programy. Vědecký výkon pracovišť UK měřený objemem získaných finančních prostředků poskytovaných vysokým školám v České republice představuje zhruba třetinu těchto prostředků. Cílem UK je profilovat se jako research university, konkurenceschopná v rámci světového univerzitního a výzkumného prostoru.

Zásadní důraz klade univerzita na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřela celkem 450 bilaterálních smluv a 170 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzitami.

Velikost univerzity lze charakterizovat i výší jejích příjmů, které činí cca 5 mld Kč ročně. Z této částky tvoří 41% dotace na vzdělávací činnost, 27% prostředky získané v grantových soutěžích a dalších oblastech vědy a výzkumu a 26% vlastní příjmy.

Univerzita Karlova je podle platné právní úpravy veřejnou vysokou školou, tj. autonomní vědeckou a vzdělávací institucí.

Nakladatelská a ediční činnost

V roce 2003 pokračovala modernizace jednotlivých provozů Nakladatelství Karolinum, a to zejména DTP a tiskárny, spolu s personální stabilizací pracovníků. V prodejně pokračoval růst nabízených titulů, především odborné literatury a publikací vydávaných nakladatelstvím.

Ukazuje se, že končí období extenzivního rozvoje nakladatelství. Zdá se, že požadavky fakult na učební texty jsou v podstatě pokryty a zatím se nepodařilo prosadit – s výjimkou medicíny, kde úspěšně pokračuje spolupráce s nakladatelstvím Galén – koncepčně pojaté vytváření kompendií pro akreditované obory na Univerzitě Karlově s pochopitelným přesahem možnosti jejich využití i na ostatních vysokých školách. Přitom nakladatelství bude po nákupu nového ofsetového stroje připraveno takové texty realizovat i polygraficky. Vhledem k nerovnoměrné redakční přípravě odborných textů v komerčních nakladatelstvích a klesající úrovni češtinářského vybavení autorů, musí Nakladatelství Karolinum věnovat redakční práci zvýšenou péči. To prodlužuje termíny vydání.[1]

Publikační činnost interních pracovníků UK

Podchycení publikační aktivity interních pracovníků UK je jednou ze základních priorit školy, dokumentující zabezpečení pedagogického procesu a reprezentující vědecký potenciál univerzity. K rozhodnutí sledovat publikační činnost svých pracovníků přistoupila UK v roce 1993, kdy probíhala bohatá diskuse o výběru vhodného softwaru, o jednotlivých typech evidovaných dokumentů, o způsobech sběru dat a vhodných termínech pro odevzdání fakultních dat do celouniverzitní databáze. Současná podoba bibliografie univerzitních pracovníků je výsledkem vzájemné dohody všech jejích fakult a součástí.

Celouniverzitní bibliografie je složena z dílčích databází publikační aktivity univerzitních subjektů, které ve velké většině vytvářejí pověření pracovníci knihoven a informačních pracovišť z podkladů, jež získávají od jednotlivých autorů. Zpracování podkladů od autorů dokumentů představuje velké množství kvalifikované i tzv. mravenčí práce, neboť není povinností autorů odevzdávat informačnímu pracovišti searáty či kompletní publikace, které v daném roce vydali. Tato situace se např. u monografií, slovníků, sborníků, učebnic a podobných typů dokumentů odvíjí od minimálního množství autorských výtisků, které autoři získávají od svých nakladatelů.

Součástí databáze publikační činnosti interních pracovníků UK nejsou všechny druhy dokumentů, neboť existují i dokumenty, které mají nezastupitelný význam pouze pro konkrétní fakulty a součásti. Tato data lze nalézt pouze v databázích těchto subjektů. V celouniverzitní databázi lze nalézt tyto typy dokumentů: původní vědecká publikace, přehledový článek ve vědeckém periodiku, popularizujcící článek, recenze, kazuistika, monografie, učetní texty, encyklopedie, slovník, sborník, překlad, film, videokazeta, audiokazeta, kompaktní disk, gramodeska, původní softwarový produkt a patent.

Pro zpracování publikační činnosti pracovníků UK za rok 1997 byla vytvořena ještě další kategorie, tzv. popularizující článek.

Součástí této databáze je i autorský rejstřík, kde uživatel získá základní přehled o příslušnosti autorů k jednotlivým fakultám a součástem UK. Databáze je zatím zpracována z důvodu jednoduché čitelnosti i pro zahraniční zájemce bez české diakritiky od roku 1995 a průběžně doplňována o aktuální ročníky. [2]

Nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze – Karolinum

Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, vzniklo v roce 1990. Vydává především učební texty, vědecké monografie, odborné časopisy a vědecké sborníky ze všech oborů, jež se na univerzitě pěstují. Některé ediční projekty nakladatelství zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. V samostatných edičních řadách vychází francouzská společenskovědní odborná literatura a původní česká beletrie (např. dílo Karla Šiktance a rozsáhlý soubor textů Jiřího Suchého).

Za čtrnáct let své existence Karolinum vydalo přes 3500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Postupně se zkvalitňuje obsahová a polygrafická úroveň publikací, učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí. Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze.

Své služby nabízí Karolinum i uživatelům internetu. Na internetových stránkách Nakladatelství Karolinum lze také nalézt úplný seznam aktuálně dostupných publikací se základními údaji o jednotlivých titulech a další informace o Nakladatelství Karolinum. Čtenář má prostřednictvím webových stránek možnost nákupu publikací až s 20% slevou.[1]

[1] http://cupress.cuni.cz – webová prezentace Nakladatelství Karolinum

[1] Převzato z výroční zprávy Univerzity Karlovy za rok 2003

[2] http://tarantula.ruk.cuni.cz/UK-209.html

Jaké je organizační struktura Masarykovy Univerzity?

Strukturu MU tvoří několik organizačních jednotek, ne všechny provozují vlastní publikační činnost. Nepublikujícími organizačními jednotkami jsou Archiv, Centrum zahraničních studií, Centrum pro regionální rozvoj, Univerzitní centrum Telč, Správa kolejí a menz a Vydavatelství.

organizační struktura Masarykovy Univerzity
organizační struktura Masarykovy Univerzity

Jakou ediční činnost má Masarykova Univerzita?

Nositelem vydavatelského oprávnění je Masarykova univerzita. V rámci tohoto vydavatelského oprávnění na základě edičních plánů fakult a Ediční rady MU bylo v roce 2003 ve Vydavatelství Masarykovy univerzity (dále jen VMU) vydáno 311 titulů neperiodických publikací (celkový počet je včetně dotisků). Z toho 54,3 % tvoří učebnice a skripta (169) a 45,7 % vědecké publikace a sborníky (142). Uvedený  roční objem vydaných titulů  řadí VMU k nejproduktivnějším vydavatelstvím nejen mezi vysokými školami, ale i v rámci ČR.

V roce 2003 byla z dotace poskytnuté MŠMT vyčleněna na celouniverzitní ediční činnost částka 900 000,- Kč (stejně jako v letech 2001 a 2002)[1]. Z těchto prostředků byly hrazeny náklady na vydání a tisk celouniverzitních periodik (Universitas – revue MU v Brně 1 – 4/2003 a Univerzitní noviny 1 – 3/2003), dále bylo přispěno na vytištění studentských časopisů, které připravují studentské spolky působící na MU (Medic on line, Halas, Netřesk, Octopus, Sacra). Na základě rozhodnutí Ediční rady MU bylo zčásti dotováno i vydání některých publikací autorů z fakult, které však mají rozsáhlejší, nejen úzce fakultní, dopad (např. pravidelně vycházející publikace Historie jednotlivých oborů na Přírodovědecké fakultě MU, sborníku Sociální studia připravovaný Fakultou sociálních studií, publikaci Pedagogické fakulty Tvorba a recepce a monografii Filozofická hermeneutika) a také propagačního CD-ROM v angličtině FSpS. Dále byla poskytnuta podpora i vydání anglické ročence Přírodovědecké fakulty i odbornému periodiku Scripta medica a Časopisu pro právní vědu a praxi. Z této dotace byla financována účast VMU na mezinárodním veletrhu Svět knihy 2002, kde společně prezentovaly výsledky své ediční práce všechny vysoké školy ČR a knižnímu veletrhu Svět knihy Brno 2003, kde ve společném stánku vystavovaly své publikace vydavatelství brněnských vysokých škol. Z tohoto příspěvku se realizuje i zveřejnění celoročních edičních plánů v periodiku SČKN Knižní novinky. Čerpání dotačních prostředků bylo realizováno na základě rozhodnutí Ediční rady MU.

VMU má mimo odborné a technické redakce i vlastní polygrafické středisko. Toto technologické uspořádání umožňuje operativní vydávání jednotlivých titulů, především pak učebních textů v období před zahájením semestrů nebo zkouškových období a rovněž vědeckých sborníků před konáním konferencí, eventuálně jiných materiálů určených pro termínované akce. Ve středisku se zhotovují i akcidenční tisky pro MU.

[1] Viz Výroční zpráva Masarykovy Univerzity r roku 2002, resp. 2001

Jaké existují zdroje informací?

Sekundární informace jsou zdroje dat, které již byly shromážděny pro nějaký jiný účel. Tento zdroj bývá hojně využíván ve většině výzkumných prací. Jako jejich výhodu lze označit nízké náklady jejich získání a to ať už ve smyslu finančním či ve smyslu vyvinuté aktivity, které je třeba k tomu, abychom se k informacím vůbec dostali. Nevýhodou ovšem bývá jejich častá zastaralost, popř. nedobrá kvalita.

Mezi sekundární zdroje informací, které se hodí pro účel DP, patří:

  • prodejní přehledy a hlášení,
  • zprávy z předchozích výzkumů,
  • rozpočty,
  • různé druhy publikací,
  • periodika,
  • knihy,
  • komerční informace nakladatelů atd.

Primární zdroje mají pro řešení problému mnohem větší kvalitativní význam, neboť se týkají přímo zkoumaného tématu. Tyto informace se získávají pomocí různých výzkumných přístupů[1].

[1] Jedná se např. o řízený rozhovor, dotazník, anketu apod.

Jaké jsou metody výzkumu?

Ve většině výzkumných projektů obdobného charakteru je použit popisný typ metodiky výzkumu. Cílem tohoto postupu je poskytnout informace o konkrétních aspektech prostředí.

Dalšími typy přístupu jsou:

  • badatelský – využívá údajů čerpaných především z odborných rešerší, případových studií, z rozborů vedených s jednotlivými účastníky na trhu atd.
  • kauzální – je prováděn převážně formou experimentu, tj. zkoumá jakým způsobem se změní veličina v důsledku změny jiné (ceteris paribus[1]).

[1] Ceteris paribus = za jinak stejných podmínek – okolností.

 

Jaký je teoretický rámec marketingové studie?

V současné době se setkáváme s nepřeberným množstvím marketingových studií, jejichž autoři sledovali různé cíle výzkumu. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná formální struktura studie podobného zaměření, je možné postupovat na základě vlastních znalostí a zkušeností, ale i představ. Je však nezbytné sledovat a respektovat cíle diplomové práce. K tomu má přispět předem vytyčený teoretický rámec, který objasní pojmy a postupy, které lze v různém kontextu chápat rozdílně.