Rubriky
Ekonomika Legislativa Veřejná správa

Jak vypadají daně v Evropské unii?

O tom, jak vysoké daně budete platit, rozhoduje vaše vláda, nikoli . zajišťuje, aby vnitrostátní daňová pravidla byla v souladu s hlavními cíli unie v oblasti vytváření pracovních míst a aby nedávala nespravedlivou výhodu podnikům z jedné země vůči jeho konkurentům z ostatních zemí. Cílem daňové politiky EU je uplatňovat zásady jednotného trhu a volného pohybu kapitálu.

Vlády vybírají daně na pokrytí svých výdajů. Každý členský stát má jiné priority svých výdajů a EU těmto prioritám nebrání, pokud členské státy nepřekračují přiměřené limity výdajů. Pokud by výdaje přesáhly určitou hranici a vedly k příliš velkému zadlužení, mohlo by to ohrozit hospodářský růst ostatních zemí EU. Avšak pokud členské státy dodržují ve své hospodářské politice zásadu obezřetnosti, mají značnou volnost v rozhodování o svých výdajích a tedy i o výši daní na jejich pokrytí.

Jsou to tedy naše vlády, kdo určuje výši daní ze zisků společností a příjmů fyzických osob, úspor a kapitálových zisků. EU tato rozhodnutí pouze sleduje a posuzuje, zda jsou spravedlivá vůči EU jako celku. Pozornost je věnována zejména zdanění společností z důvodu rizika, že by daně mohly být překážkou plynulému pohybu zboží, služeb a kapitálu na jednotném trhu EU. Členské státy jsou vázány kodexem chování, který jim má zabraňovat v poskytování daňových úlev, které by měly nekalý vliv například na investiční rozhodnutí.

Daň z přidané hodnoty

Sazby daně z přidané hodnoty (DPH) jsou částečnou výjimkou a vyžadují určité zapojení ze strany EU, protože zásadně ovlivňují řádné fungování jednotného trhu a spravedlivou hospodářskou soutěž v EU. EU proto stanovila horní a dolní hranice sazeb DPH.

Toto opatření přesto ponechává značný prostor pro rozdíly v DPH mezi jednotlivými členskými státy. Za určitých okolností nemusí být dokonce ani dodržena dolní hranice. Výjimky mohou být povoleny v případě, že o to některá země požádá, na zboží a služby, které nejsou předmětem hospodářské soutěže se zbožím a službami z jiné členské země EU nebo na předměty denní potřeby, jako jsou potraviny a léky.

Kromě toho pravidla a sazby pro DPH respektují zásadu EU, že rozhodnutí o daňových záležitostech lze přijímat pouze v případě, že se na tom všechny země jednomyslně shodnou. Toto pravidlo zabezpečuje nezávislost jednotlivých zemí.

Spotřební daň

Změny a rozdíly ve výši spotřební daně na benzín, nápoje nebo cigarety mohou snadno vést k narušení hospodářské soutěže v EU. Z tohoto důvodu podléhá i tato daň určitým společným pravidlům. Tato pravidla však stále ponechávají velký prostor pro zohlednění kulturních odlišností. To je jedním z důvodů velkých cenových rozdílů u piva a vína mezi jednotlivými členskými státy. Dalším důvodem jsou ekonomické rozdíly. Stát se zdravými veřejnými financemi nemůže být nucen vybírat daně jen kvůli zdanění jako takovému. Například v Lucembursku je nízká spotřební daň, a výhodné ceny tak využívají motoristé a nakupující ze sousedních zemí nebo ti, kdo pouze projíždějí.

Zdaňování fyzických osob

Na druhé straně pravidla a sazby pro zdanění fyzických osob jsou záležitostí jednotlivých vlád za předpokladu, že nejsou dotčena přeshraniční práva jednotlivce. Evropská komise se tak stará o to, aby problémy s převodem a zdaněním důchodů a nároků na důchod neodrazovaly občany Unie od práce v jiných členských státech.

EU rovněž zajišťuje, aby nedocházelo k přeshraničním daňovým únikům. I když občané EU mohou umístit své úspory tam, kde se domnívají, že budou mít nejlepší výnosy, nemohou této možnosti využívat k tomu, aby se vyhnuli placení daní. Pokud však obyvatel daného členského státu příjem z úroků z ciziny nepřizná, přicházejí státy o příjmy, které jim přísluší.

Členské státy EU a některé jiné evropské vlády se dohodly na výměně informací o úsporách nerezidentů. Výjimkami jsou , a Lucembursko a některé jiné evropské země, které prozatím místo toho vybírají srážkovou daň. Poté převedou velkou část peněžních prostředků do domovské země spořitele. Jelikož se jedná o hromadnou platbu, je anonymita spořitele zachována, a přitom je daň zaplacena oprávněnému příjemci.

Další plány na zdanění v Evropské unii

EU plánuje příjmy a výdaje standardně v pětiletkách nazývaných finanční perspektiva (finanční rámec). Perspektiva předurčuje, kdo bude čistým plátcem v EU a kdo čistým příjemcem. Ani perspektiva, ani konkrétní roční rozpočet neurčují přesně, kdo bude kolik z EU dostávat, ale nastavením pravidel pro přidělování peněz to do značné míry předurčují. Skutečnost, že takřka polovina rozpočtu jde na zemědělské dotace, zvýhodňuje Francii a další státy se silným zemědělským sektorem. Skutečnost, že 40 procent je rozděleno skrze strukturální fondy, kde kritéria favorizují chudší regiony, zvýhodňuje Španělsko, Řecko a Portugalsko.
Podle posledních dostupných údajů Evropské komise byly čistými příjemci v loňském roce Španělsko, Řecko, Portugalsko a Irsko, přičemž Irsko ale patří mezi nejbohatší země EU. Všechny tyto země získávají nad rámec toho, co do EU platí, na hlavu přes 200 euro.[1]

EU má peníze jednak z cel z dovozu zboží ze zámoří a jednak z příspěvků placených členskými státy. Ty nesmějí v současnosti překročit hranici 1,24 hrubého národního důchodu. Komise navrhuje v navržené finanční perspektivě průměrný odvod ve výši 1,14 % HDP. Bohatší státy v zásadě chtějí tyto příspěvky snížit, chudší státy jsou pro vyšší příspěvky. Státy se tak chovají analogicky jako voliči v národním státě, kde lidé s nižšími příjmy hlasují pro vyšší daně, protože vědí, že budou mít z rozdělovaných dávek větší prospěch, než jaká bude jejich újma z vyšších daní, a naopak.

O tom, jak vysoké daně budete platit, rozhoduje vaše vláda, nikoli . zajišťuje, aby vnitrostátní daňová pravidla byla v souladu s hlavními cíli unie v oblasti vytváření pracovních míst a aby nedávala nespravedlivou výhodu podnikům z jedné země vůči jeho konkurentům z ostatních zemí. Cílem daňové politiky EU je uplatňovat zásady jednotného trhu a volného pohybu kapitálu.

[1] EUportál – politicky nekorektní průvodc. Finanční rámec EU. [online]. c2009 [citováno 25. 11. 2009]. Dostupný z WWW: < http://www.euportal.cz/Articles/313-financni-ramec-eu-hra-s-nulovym-souctem.aspx>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..